Alergická reakce - co se při ní děje?

Alergická reakce je důsledkem toho, že imunitní systém přehnaně reaguje na jinak neškodné látky. Za normálních okolností stojí imunitní systém jako dobře vycvičený voják na stráži a chrání tělo před vetřelci, kteří mohou ohrozit zdraví člověka (viry, bakterie,...). Když dělá svou práci dobře, vypořádává se s tělu nebezpečnými mikroorganismy nacházejících si cestu do našeho těla.

Nicméně, někdy má imunitní systém problém rozpoznat, kteří hoši jsou dobří (nebo alespoň neutrální), a kteří jsou ti špatní. Jak nervózní zelenáč vidí nebezpečí i tam kde není a jedná unáhleně. Takový imunitní systém pálí všemi zbraněmi na látky, které by ve skutečnosti tělu neublížili. Těmto látkám se říká alergeny a může jimi být třeba prach, pyl, zvířecí kůže, léky, plísně, peří, potraviny, roztoči, tabák a další.

Když se alergičtí lidé setkají poprvé s alergenem, jejich imunitní systém začne vytvářet protilátky, přesněji imunoglobuliny E (IgE), specifické pro daný alergen. Ty se naváží na povrch zvláštních typů buněk imunitního systému, zvaných žírné buňky. Žírné buňky se v největší koncentraci nacházejí v nose, průduškách, zažívacím traktu a na kůži. Jediná žírná buňka může zachytit až 500 000 IgE protilátek. Tato mohutná armáda pak v těle číhá na to, až se alergen znovu objeví.

Každá žírná buňka má širokou paletu zbraní. Těmi zbraněmi jsou mediátory, chemické látky jako jsou například histamin, prostaglandiny, leukotrieny a kininy. Když se znovu setkáme s alergenem, žírné buňky se na něj prostřednictvím IgE naváží a uvolní své chemické zbraně. Ty pak způsobují rýmu, kýchání, svědění, zarudlé oči a otoky.

Jedny z nejčastějších léků používané při alergiích jsou blokátory H1 receptorů pro histamin, jinak zvaná antihistaminika. Histamin je sice z žírné buňky vyplaven, ale nemůže působit na okolní tkáně, jelikož jeho navázání na ně je lékem zablokováno.

Asi nejúčinnější, ale zato s největším počtem nežádoucích účinků z léku na alergii jsou kortikoidy. Tyto uměle vyrobené hormony kůry nadledvin potlačují imunitní odpověď a tlumí zánět. Aby se zamezilo nežádoucímu ovlivnění organismu, jejich podání musí být co nejvíce cíleno na postiženou tkáň.

První kontakt těla s vetřelcem se odehrává v dýchacích cestách, očích, v žaludku a na kůži. Když tělo reaguje na alergen, tato místa se stanou bojištěm. Známky bitvy mohou být: rýma, kýchání, otoky, zarudlé oči, zahleněný nos, kopřivka, ekzém, svědění, dýchací potíže, kašel, průjem, nevolnost, bolesti hlavy, únava a jiné.

Je ironické, že imunitní systém jehož úkolem je starat se o naši obranu, nás i v těžších případech může ohrozit na životě. Spousty slabších a středně silný alergií se dnes dají poměrně slušně potlačit léky a člověka v celku ani příliš neomezují. Na druhou stranu jsou lidé, jejichž alergické projevy jsou tak silné, že je lékaři dokáží jen stěží zmírnit.

Trápí vás nějaké alergie? Čím se léčíte vy?